Obec Bačkov

  • Obec Bačkov je ves, vzdálená 3 km od městečka Habrů, podél silnice spojující Habry se Světlou nad Sázavou. Název vznikl přivlastňovací příponou -ov z osobního jména Baček. První zmínka o obci se vztahuje k roku 1307, kdy Bačkov náležející pod správu hradu ve Smrdově (nyní Sázavka) nabyl benediktinský klášter ve Vilémově.
  • Roku 1414 byl Mikuláš Lelek z Bačkova uveden na listině z toho roku (Archiv český 35/415 - č. 3). Roku 1458 je uváděn Procek z Bačkova, z této doby pochází první zmínka o tvrzi.
  • Koncem 18. století náležel Bačkov Janu Heřmanu z Herrnrittu a nacházel se zde zámek, /který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787 (Hrady,1989, str. 34)/ dvůr a větrný mlýn (dodnes se pozemkům za vsí říká "Na větrníku").
  • V současné době žije v obci 146 obyvatel, je zde pěkný kulturní dům, který slouží jak k pořádání kulturních akcí, tak i k akcím sportovním.S kulturním domem sousedí fotbalové a volejbalové hřiště a malé koupaliště.¨
    • 1969 - 72 výstavba obecního vodovodu.
    • 1973 - 75 vybudována kanalizace.
    • 1983 - 88 výstavba fotbalového, volejbalového hřiště, nové budovy obecního domu a koupaliště.
    • 1985 prodána nedokončená budova obecního domu zemědělskému družstvu.
    • 1985 - 87 posílení vodovodu ze studně z k.u. Zboží.
    • 1994 vyasfaltování povrchu propojovací cesty mezi Bačkovem a Lubnem.
    • 1994 - 96 oprava hasičské zbrojnice a kapličky (naházky, nová krytina, oplechování a vnitřní úpravy zbrojnice).
    • 1995 betonování části dna koupaliště.
    • 1998 nedokončená budova byla zpětně odkoupena obcí, provedena vnější naházka bez vrchní úpravy, opraven vnitřek budovy, a na podzim zde byla první zábava (posvícenská).
    • 1999 dobetonování dna koupaliště.
    • 2000 opraveny místní komunikace (obnoven povrch komunikace za dvorem a od hlavní silnice u horní čekárny k rozcestí na kraji obce, dále k Lubnu byl pouze proveden nástřik na zpevnění povrchu místní cesty), vybudována horní autobusová čekárna, provedena rekonstrukce místního rozhlasu, odbahnění rybníku na návsi (požární nádrže), přestěhování knihovny do nové části budovy a obnovení půjčování knih.
    • 2001 opravena střecha na starší části obecního domu (výměna střešní krytiny, oplechování, svodů, podbití), vybavení kanceláře obec. úřadu, úprava a doplnění okna v přísálí, oprava místní komunikace v kopci u hasičské zbrojnice.
    • 2002 opraven pomník padlých, upraveno prostranství na návsi, opravena část místní komunikace u obecního domu.
    • 2003 opraveny fasády obecní budovy, výměna 2 oken a opraveny izolace u ob. domu, oprava části odtoku z koupaliště a výpusti.
    • 2004 dokončení komunikací u obecního domu, úprava odtoku z koupaliště a veřejných ploch obecního areálu.
    • 2005 oprava střechy nové části obecního domu (výměna krytiny, oplechování a svodů), nákup zahradního traktoru na údržbu veřejných ploch, vybudování záchytného příkopu nad hřištěm (omezení zaplavování hřiště), rekultivace obecní skládky, okno v kapličce, druhá skříň do knihovny , plynofikace obce.
    • 2006 Výměna 10 oken v sále, na schodišti, v šatně, kanceláři a ve sklepě za plastová, výměna rozvodů vodovodního potrubí za plastová, úprava plochy pod koupalištěm, vysazeny jalovce střední podél parkoviště u kulturního domu (5 ks), vybudování vrtané studny pro zásobování obce kvalitní pitnou vodou, projekty vodojem a rozvody po obci, územní plán, scelování pozemků v KU Bačkov.

.

Představitelé obce :

CITOVÁNO Z KRONIKY STR. 22
,, Za světové války byl starostou v Bačkově Václav Zeman, domkář, č. p. 34."

1919 - 1924 Karel Kafka, č.p. 7
1924 - 1945 Václav pilař, č.p. 8
1945 - 1948 František Kovařík, č.p. 29
1948 - 1950 František Kalina, č.p. 6
1950 - 1965 Josef Čálek, č.p. 9
1965 - 1972 František Kalina, č.p. 6
1972 - 1976 Josef Čálek, č.p. 9
1976 - 1981 Karel Růžička, ing. č.p. 37
1981 - 1985 Rudolf Jecha ze Zboží
1985 - 1990 sloučeno s Habrama - Karel Holý
1990 - 1999 František Bárta, č.p. 15
1999 - 2007 Miloslav Karel, č.p. 14
2008 - 2010 Luboš Novotný, č.p. 14
2010 - list. František Bárta ml., č.p. 15

Historie obce :

  • Ve 13. století náležel Bačkov pánům z Lichtenburgů , Smil * 1269, vystavěl Světlici (Lichtenburg - Lichnici), měl čtyři syny Jindřicha (Žleby), Smila (Ronov), Oldřicha (Lichnice, Chotěboř) a Reimunda, (patřil mu mimo jiné i Bačkov). První zmínka o obci se vztahuje k datu 16. října 1307, kdy Bačkov náležející pod správu hradu ve Smrdově (nyní Sázavka) nabyl benediktinský klášter ve Vilémově, tímto přešlo patronátní právo z Reimunda z Lichtenburgu na vilémovského opata Jaroslava (archiv český I. 39, kronika obce Bačkov).
  • V některých písemných památkách předhusitské doby se uvádí jméno vladyků z Bačkova, je tedy pravděpodobné, že zde stávala už v této době tvrz. Asi roku 1400 dal opat Mikuláš za souhlasu konventu svému bratru Beneši ze Smrdova a jeho synu Václavovi na dluh Bačkov se vsí Zboží. Syn Václava byl jménem Procek a psal se z Bačkova. V Českém archivu od Františka Palackého, díl I, str. 254 se píše: Procek z Bačkova dne 17. března 1440 na sjezdu v Čáslavi podepsal zápis na mír zemský (Landfried) čtyř spojených krajů - kouřimského, čáslavského, chrudimského a hradeckého.
  • 15. prosince 1402 zemřel ve vsi Sedletín Mikuláš z Bačkova, v kterýžto uvedený den byl proveden zápis v Čáslavi. Peníze spadly na krále (Archiv český 35 / 303 - č. 23).
  • Roku 1414 byl Mikuláš Lelek z Bačkova uveden na listině z toho roku (Archiv český 35/415 - č. 3). Roku 1458 je uváděn Procek z Bačkova, z této doby pochází první zmínka o tvrzi (Kol. - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy - Praha 1989, str. 34).
  • V roce 1421, po zničení benediktinského kláštera ve Vilémově, přešel Bačkov, jako součást světelského a i haberského panství do majetku krále Zikmunda I. Avšak po roce 1429 je získávají, podobně jako mnoho jiných duchovenských statků Trčkové z Lípy a to Mikuláš Trčka, který je připojil ke svému panství Světlá nad Sázavou. V této době byl Bačkov a Zboží při panství světelském spravován svobodným rychtářem v Bačkově. Trčkům náležel do roku 1636, jmění hrabat Trčků, jak syna Adama Erdmana, tak i otce Jana Rudolfa Trčky z Lípy bylo konfiskováno podle císařského patentu dne 29. března 1634 a soud ve Vídni v květnu 1636 tento patent potvrdil (desky zemské 622- 17).
  • Bačkov jako konfiskát byl prodán oblíbenci Ferdinanda II jeho komorníkovi a válečnému radovi Donu Aldobrandinu a jeho dědicům. Za jejich vlády došlo k rozdrobení světelského panství a Bačkov se stal samostatným statkem.
  • Kolem roku 1650 se stal pánem Bačkova trčkovský fořtmistr Albert Beneš Klusák z Kostelce (+ 1651), po něm jeho syn Jan Maxmilián a později vnuk Jan Václav ( 1674 - 1747) který byl pochován v klášteře v Sedlci. Po něm držela Bačkov Tereza Amchová z Borovnice, rodem Klusáková z Kostelce (manželka Matěje Amchy z Borovnice, pána na Nové vsi (kronika obce Bačkov s odvoláním na Ottův slovník a farní kroniku ve Smrdově).
  • Koncem 18. století náležel Bačkov Janu Heřmanu z Herrnrittu a nacházel se zde zámek, /který si nechal postavit na základech staré tvrze před rokem 1787 (Hrady, 1989, str. 34) dvůr uprostřed něho byl malý lihovar, v místech domu p. Adamce čp. stál pivovar (na poli nad Bačkovem se pravděpodobně pěstoval chmel - pole se jmenuje "Na chmelnici") a větrný mlýn (dodnes se pozemkům za vsí říká "Na větrníku"). Obec měla v této době 22 domů (r. 1787). Později Bačkov ještě několikrát změnil držitele, většinou cizince, v roce 1809 patřil Antonínu rytíři z Mosburgu, který prodal Bačkov vídeňskému měšťanu a kupci Josefu Ullerichovi. Od roku 1843 patřil Leopoldovi Simplovi (Limpovi) /v té době bydlel na zámku správce/, od kterého ho koupil Jan Moravec společně s manželkou Antonií za 40 000,- zlatých ražení českého /1854 Johann Morawec (Ebrhart Jonák Der Land und lehentäfliche grundbesitz in Kön. Böhmen, Prag 1865, str. 2)/, datován jako vlastník i v roce 1870.
  • V době prusko - rakouské války se léčil na zámku pruský poručík, který však následkům zranění podlehl a byl pochován v zámeckém parku tzv. "Oboře", pod dubem, kde rád sedával.Na jeho památku zde je postaven pomníček s tímto nápisem:
  • "Zde v míru odpočívá Viktor gvasovský, krakovský a Pruský, druhý poručík a praporní adjutant ve IV. Pomořanském pěším pluku č. 21.
  • Narozen 23. prosince 1838 v Topiau, zemřel po přestálém polním tažení, po utrpení 10. srpna 1866 v zámku u Bačkova.
  • ------
  • Postaven jeho truchlícími rodiči a majitelem statku Johanem Moravcem.
  • Roku 1872 prodal panství Františku - starohraběti Salmovi z Reifferscheidu za 182 tisíc zlatých ražení českého, dne 26. prosince 1887 po jeho smrti po něm dědila jeho sestra Johanna hraběnka z Thun - Hohensteinu.Posledním majitelem panství Světlá nad Sázavou a Habry, k němuž patřilo deskové panství Bačkov, byl hrabě Josef Osvald Thun-Hohenstein, který toto panství zdědil po matce Johanně v roce 1892 /1891 - Johanna hraběnka z Thun - Hohensteinu, svobodná hraběnka ze Salm - Reifferscheidu (Procházka - Grundbesitz .., str. 605)/, v červnu 1913 ho přinutily finanční potíže, aby prostřednictvím pozemkové banky bylo toto panství postupně prodáno. V tomto období koupil dvůr Richard Morawetz, továrník, a v roce 1916 k němu připojil dvůr Kysibl.
  • František Tůma koupil zbytkový statek a zámek po pozemkové reformě v roce 1925, v roce 1948 byl společně s rodinou vystěhován, po navrácení v roce 1993 provedeny menší opravy zámku, které nepokračují a zámek v současné době dále chátrá.